Ústřední autobusové nádraží

Ústřední autobusové nádraží (ÚAN) v Ostravě se stalo nedílnou součástí moderní infrastruktury města. Jeho výstavba byla součástí rozsáhlého modernizačního plánu, jehož cílem bylo zefektivnit a zkvalitnit veřejnou dopravu v Ostravě.

Po dokončení výstavby se ÚAN stal centrem veškeré autobusové dopravy ve městě zahrnující nejen linky městské hromadné dopravy, ale i meziměstské a dálkové spoje ČSAD. Architektonické řešení navrhl Ing. Hadač z Dopravoprojektu Brno, detailní plány jednotlivých částí vypracoval Ing. Dulík z Dopravoprojektu Ostrava a interiérové úpravy navrhl architekt Moravec.

Zvýšení dopravní frekvence a komfort pro cestující

Už koncem padesátých let vznikaly první studie Ústředního autobusového nádraží, ale až v roce 1969 uzrál projekt tak, jak jsme ho znali až do zrušení autobusového nádraží v roce 2005. Ve vazbě na velkorysý dopravní uzel na náměstí Republiky se završil jeho význam i poslání.

Výstavba ÚAN významně zvýšila dopravní frekvenci na přilehlé křižovatce u náměstí Republiky. Pro pohodlný přístup cestujících byl vybudován dlouhý tubus s nástupišti, který byl propojen s podchodem pod Gottwaldovou třídou. Cestující dálkové dopravy tak měli zajištěn pohodlný přestup na linky městské hromadné dopravy.

Výstavba ÚAN představovala významný krok ke zkvalitnění dopravní infrastruktury v Ostravě a současně klíčovou investici do budoucí městské mobility.

Otevření Ústředního autobusového nádraží v Ostravě

Nové Ústřední autobusové nádraží bylo slavnostně uvedeno do provozu dne 3.července 1973. Spolu s otevřením nového autobusového nádraží byla zrušena autobusová střediska ze Smetanova i Gagarinova náměstí. V následujících letech až do roku 1979 byly postupně budovány další odstavné plochy a zařízení pro údržbu autobusů. 

Areál autobusového nádraží se rozkládal na ploše přibližně 21 000 m², měl 28 autobusových stání a jeho provozovatelem byl při otevření krajský podnik ČSAD Ostrava.

Umělecká výzdoba

U vjezdu na autobusové nádraží byla postavena plastika „Křídla“ Jana Václavíka a Václava Fidricha.


↑ Pohledy na Ústřední autobusové nádraží od Vítkovické ulice


↑ Pohled na Ústřední autobusové nádraží v době výstavby Místecké ulice a Frýdlantských mostů (kolem roku 1980, zdroj: AMO)


↑ Vjezd na bývalý ÚAN z Vítkovické ulice (foto: Petr Sikula, zdroj: panelova.cz)

Další etapa výstavby 

Ústřední autobusové nádraží bylo v roce 1982 rozšířeno o objekty servisu a údržby autobusů v prostoru jižní části nádraží.

V listopadu 1983 byla zahájena další fáze výstavby Ústředního autobusového nádraží v Ostravě s rozpočtovými náklady ve výši 53,65 milionů korun. V rámci této stavby byly zlikvidovány základy objektů bývalé šachty Šalamouna, provedeny přeložky inženýrských sítí a vznikl 220 m dlouhý podchod spojující zastávky městské hromadné dopravy s nástupišti ÚAN Ostrava. Práce byly dokončeny v prosinci 1986.

Třetí fáze projektu se zaměřila na úpravu dopravního systému v okolí nádraží, čímž se mělo zajistit plynulejší propojení městské i dálkové dopravy. Po dokončení byla na ÚAN převedena veškerá autobusová doprava, včetně spojů z nevyhovujícího nádraží ve Vítkovicích.

Provoz autobusového nádraží v osmdesátých letech

V osmdesátých let odbavovalo Ústřední autobusové nádraží denně přibližně 900 autobusových spojů městských i dálkových linek, což znamenalo téměř 110 tisíc pasažérů. S rostoucím počtem pasažérů vyvstala potřeba rozšíření zázemí, což vedlo k plánům na výstavbu nové výpravní budovy. Ta měla zahrnovat nejen moderní odbavovací halu, pokladny a čekárny, ale také restaurace, bufety a dispečink pro řízení autobusové dopravy. Vedle této budovy byla plánována další administrativní stavba, která měla sloužit pro řízení silniční dopravy v regionu.

Provoz na autobusovém nádraží 

Administrativní budova ČSAD

Od dubna 1987 do roku 1991 probíhala výstavba provozní a administrativní budovy ČSAD. Tento komplex tří objektů o třech, šesti a čtrnácti podlažích představoval největší a nejnáročnější investiční akci v historii podniku.

V budově se nacházely prostory pro řízení dopravy v Severomoravském kraji*, generální ředitelství ČSAD s kancelářemi a výpočetním střediskem, prostory Zasilatelského závodu, zázemí pro školení řidičů a zdravotnické a rehabilitační středisko.

* ČSAD v Ostravě byl dopravní závod, který v bývalém Severomoravském kraji spravoval podniky ČSAD, které byly v jednotlivých okresních městech.


↑ Jeden z modelů administrativní budovy ČSAD (Stavoprojekt Ostrava)


↑ Výstavba administrativní budovy ČSAD

Přemístění ÚANu / 2005

Ke konci devadesátých let došlo k úbytku cestujících využívajících autobusovou dopravu. V důsledku toho později ustoupilo původní rozlehlé autobusové nádraží výstavbě obchodního centra Karolina. Nové autobusové stanoviště bylo přemístěno blíže k výškové administrativní budově, do které bylo umístěno zázemí pro cestující. Slavnostní otevření autobusového nádraží v nové poloze proběhlo dne 7. května 2005.

Během tohoto přemístění bylo zkrácen podchod pro pěší, zbourány dva východy umístěné v prostoru autobusového nádraží a vybudovány dva východy nové.