Podchody na Frýdlantských mostech jsou součástí jedné z klíčových dopravních staveb Ostravy. Vznikly jako součást komplexního řešení, které mělo zajistit plynulý a bezpečný pohyb chodců v jednom z nejrušnějších dopravních uzlů města. Díky jeho realizaci se podařilo oddělit pěší provoz od automobilové a tramvajové dopravy, čímž došlo k výraznému zvýšení bezpečnosti a plynulosti pohybu v této oblasti.
Propojení podzemních cest umožnilo chodcům snadný přístup k Ústřednímu autobusovému nádraží, tramvajovým zastávkám i trolejbusové smyčce a zároveň k hlavní kulturně-společenské části Gottwaldovy třídy, městské nemocnici, hale Tatran a na tehdejší zimní stadion Josefa Kotase.
„Podchody v tomto nejexponovanějším dopravním místě Ostravy byly nutností!“ uvedl pro dobový tisk zástupce přímého investora MIÚ Ostrava ing. Jiří Koch.
Kromě své dopravní funkce sloužil podchod i jako místo pro řadu obchodů a služeb, což podtrhovalo jeho význam nejen jako dopravního, ale i společenského centra. Cestující si mohli na svých cestách v podchodu leccos vyřídit.
Výstavba podchodu probíhala za náročných podmínek, kdy většina prací musela být provedena ručně, protože se do podzemí nedostaly žádné mechanismy. Technické řešení podchodu zahrnovalo i vzduchotechniku, která zajišťovala výměnu vzduchu až sedmkrát za hodinu a umožňovala jeho předehřívání v zimních měsících. Zajímavostí je také skutečnost, že bylo nutné provést úpravy spojené s odvzdušňovacími průduchy bývalé šachty Šalamouna, které bylo třeba vyvést na povrch.
Podchod na Frýdlantských mostech se stal důležitým prvkem městské infrastruktury, který nejen zlepšil dopravní situaci, ale také se zapsal do povědomí Ostravanů jako jeden z významných podzemních prostorů města. Jeho realizace přinesla větší komfort pro chodce i cestující a dodnes zůstává důležitou součástí ostravského dopravního systému.
Zpoždění v otevření
Původní otevření podchodu bylo naplánováno na září 1985, ale tento termín nebyl dodržen. Hlavním důvodem byly nedokončené kamenické práce subdodavatele Českomoravský průmysl kamene, jehož pracovníci museli dokončit práce na pražském metru. Dalším nečekaný problémem byla tuhá zima v listopadu 85, ale z té se pracovníci použili a pečlivě podchody zateplili, takže od února 1986 se v nich dalo bez překážek dále pracovat.
Při konečných úpravách a úklidu podchodu pomáhali technickohospodářští pracovníci ze všech zúčastněných organizací.
↑ Interiér pěšího podchodu po otevření v roce 1986
Technické parametry podchodu
Popis podchodů
Architektonické řešení podchodu kombinovalo praktičnost s moderním designem, inspirovaným pražskými podchody na Václavském náměstí. Orientační tabule, telefonní budky či informační systém s digitálními hodinami Pragotron usnadňovaly návštěvníkům orientaci v prostoru. Z důvodu malé hloubky podchodu projekt nepočítal s instalací eskalátorů, ale díky sešikmeným rampám byl podchod přístupný i rodičům s kočárky a osobám se sníženou pohyblivostí.
Na centrální část podchodu pod Gottwaldovou třídou navazuje samostatný dilatační celek spojující podchod pod ulicí Vítkovickou. Komplex podchodů byl napojen na rekonstruovaný podchod pod Senovážnou ulicí z roku 1972.
Řešení interiéru vycházelo z jednotných zásad pro povrchovou úpravu stěn, podlah a stropů. Materiály jednotlivě ve svém souhrnu splňovaly i náročnost na estetickou funkci. Celkové rozpočtové náklady činily 46,5 mil. Kčs.
- Rozloha podchodu: 4 500 m² (zhruba 1/3 podchodu pod Václavským náměstím v Praze)
- Rozměry: Nejdelší místo podchodu dosahuje 70 metrů, nejširší má 55 metrů
- Hloubka podchodu: až 5 metrů
- Vstupy: chodníky se čtyřmi sešikmenými rampami a sedm schodišť
Použité materiály
Podlaha tvoří dlažba z konglomerátových dlaždic, které jsou v místech se spádem nad 6% nahrazeny žulovými pásky vystřídanými mramorovou mozaikou. Podlahy ve vestavcích jsou provedeny ze čtyř druhů mramorů – kubánský Buquet Campino a Siboney Griss, bulharského Kanfanaru a jugoslávského sivce.
Venkovní dlažba na výstupní rampě a v atriu je z dlaždic břaské kameniny. Celková plocha dlažeb byla 4.550 m². Schodišťové stupně byly obloženy slezskou a libereckou žulou o celkové ploše obkladů 290 m². Obklady stěn o celkové ploše 1300 m² jsou provedeny z bulharského Travertinu.
Na ocelové konstrukci zavěšené pohledy tvořily lamely FEAL. Lamely byly plné s akustickou vložkou, ve vestavcích děrované. Výplně otvorů v obvodových stěnách tvořily výkladce a dveře ZUKOV z tenkostěnných profilů obložených tombakovým plechem a tombakovým lištováním. Dilatace ve stěnách byly překryté lištami z tombakovaného* plechu, v podlaze lištovány mosazným plechem. Madla zábradlí tvořily tombakové trubky. Zasklení dveří a výkladců tvořilo sklo elektrofloat. (* Tombak je označení slitiny mědi (80-95%) a zinku.)
Orientaci chodců v podchodu zajišťoval informační a orientační systém včetně signálních bodů, realizovaný podle výtvarného návrhu výtvarníků Svatopluka Böhma a Miloslava Koukolíka.
Podchod byl také vybaven rozvody pro telefony, rozhlas po drátě a TV příjem.
Podchod pod Senovážnou ulicí:
- Výstavba: 1969 – 72
- Otevření: 6. července 1972
- Cena: hodnota díla po dokončení činila 3 miliony Kčs
- Rozměry: podchod měl délku 35,5 m, šířku 6 m a světlou výšku 2,6 m
Podchod pod Frýdlantskými mosty:
- Výstavba: 1980 – 1986
- Otevření: 28. dubna 1986
- Pěší podchod má tvar podkovy otevřené směrem k Porubě
- Součástí této části byl tunel k autobusovému nádraží o délce 220 m
- Stropní podhledy jsou umístěny ve výši 2,9 metrů
Vstupy a rampy
Po otevření podchodu dostali chodci možnost se pohodlně dostat přes celou vytíženou křižovatku ve všech směrech. Východem se schodištěm a rampou na náměstí Republiky k nemocnici a zastávce trolejbusů, východem na Senovážné ulici ke komplexu obchodů, skrz otevřenou rampu k hale Tatran a dvěma východy na obě strany Vítkovické ulice. Na tramvajová nástupiště bylo možné se dostat třemi pozvolna stoupajícími rampami z podchodu nebo třemi schodišti k chodníku podél Místecké ulice, který dále vedl k železniční stanici Ostrava Střed. Pro komfortní přístup k Ústřednímu autobusovému nádraží byl vybudován také 160 metrů dlouhý koridor se dvěma výstupy v prostoru autobusových nástupišť.
↑ Kryté výstupy z podchodu pod Senovážnou ulicí u trolejbusové zastávky
U západního výstupu z podchodu pod Vítkovickou ulicí bylo vytvořeno odpočinkové prostranství s umělecky ztvárněnou architekturou. Výtvarný návrh prostoru rampy včetně osvětlení vytvořil Miloslav Koukolík.
↑ Výstup z podchodu pod Vítkovickou ulicí s upraveným prostranstvím
Vybavenost podchodu – obchody a služby
Vzhledem k množství obyvatel, kteří podchodem měli procházet, myslel projekt také na veřejné služby. V prostoru podchodu a nástupišť bylo pro veřejnost vybudováno mále nákupní středisko. Ve vestavěných objektech byly umístěny prodejny obchodů a služeb.
- Část 1: snack bar METRO, prodejna květin, PNS (prodejna novin a časopisů)
- Část 2: Prodejna jízdenek DPMO, veřejné WC
- Část 3: Prodejna Drogerie Olomouc
- Část 4: Prodejna Expreso, služebna Veřejné bezpečnosti, veřejné telefonní hovorny (pět veřejných telefonních automatů obložených dřevem)
- Část 5: Prodejna suvenýrů UVA
↑ Přehledová situace podchodů pod Frýdlantskými mosty
↑ Interiér snack-baru METRO (1986)
↑ Veřejné telefonní hovorny (1986)
↑ Prodejna PNS na trolejbusové zastávce (1986)
Umělecká výzdoba podchodu
Podchod byl po výstavbě nejen praktickým, ale také estetickým prvkem Ostravy. Na umělecké výzdobě podchodů se podílel podnik výtvarných umění Dílo. Výtvarnou studii podchodu vypracoval ing. arch. Miloslav Koukolík, který je také autorem několika instalovaných uměleckých děl. Výzdoba propojovala funkčnost a estetiku, což podtrhovalo moderní charakter této ostravské dominanty.
V interiéru podchodu byly umístěny výtvarně řešené pamětní desky, jejichž ideové a výtvarné pojetí mělo trvale připomínat původní funkci a zejména historický význam tohoto místa.
Jako výtvarné dílo byl řešen také osvětlovací komplex výstupní rampy z podchodu na Vítkovické ulici, telefonní automaty i lavičky.
Celková hodnota uměleckých děl dosahovala po dokončení částky 1,9 mil. Kčs.
Výtvarná díla v podchodu:
JEZÍRKO (Skalní průrva)
Dekorativní plastika umístěna v atriu podchodu znázorňující skalní průrvy s pramínkem vody. Dílo bylo tvořeno původně dvěma vertikálními stélami, mezi kterými prýštila voda na vodorovně položenou desku. Po ztrátě jedné ze stél přestala fontána fungovat a autor změnil její koncepci do současné podoby. Fontána je dílem Otty Cienciala a Miloslava Koukolíka.
↑ Dekorativní plastika Skalní průrva po výstavbě a v březnu 2025 (foto historické: ostravskesochy.cz, foto aktuální: autor webu)
ATRIUM (Květ)
V atrium podchodu se nachází také plastika „keramický květ“ od akademického sochaře Pavla Chrástka.
↑ Pohled na plastiku „Květ“ v březnu 2025 (foto: autor webu)
PAMĚTNÍ DESKA (pamětní deska)
U výstupu směrem k hale Tatran u Senovážné ulice byla umístěna pamětní bronzová deska věnovaná stavitelům Frýdlantských mostů. Autorem byl Jan Gajda. Deska byla odstraněna/ukradena mezi lety 2010-2012.
↑ V tomto místě byla umístěna pamětní deska stavitelům (foto: autor webu)
UHELNÉ SLOJE (Uhelné sloje)
Nároží mezi podchody pod ulicí 28. října a Vítkovická je ztvárněno jako reliéf „Historie a současnost života na náměstí Republiky“.
V místech vstupu do bývalé jámy dolu Šalomoun byla nainstalována pamětní deska s textem připomínající revoluční tradice dělníků této šachty. Zajímavým dekoračním prvkem byla zezadu osvětlená skleněná horizontála rubínové barvy.
V minulosti byla stěna doplněna nápisem: „Tato místa, kde stála šachta Šalamoun, se stala v letech 1905, 1911, 1918 dějištěm velkých zápasů ostravského proletariátu a v obdobích 1923–1927, 1930–1937 byla svědkem slavných vítězství komunistické strany Československa“.
↑ Dekorativní stěna Uhelné sloje v březnu 2025 (foto: autor webu)
SLUNEČNÍ HODINY (sluneční hodiny)
U výstupu vedle Vítkovické ulice původně vytvořeno zajímavě tvarované odpočinkové prostranství. Součástí tohoto prostranství byla socha slunečních hodin sochaře Otty Cienciala.
↑ Sluneční hodiny (Petr Sikula a Marcela Vojáčková)
MOTÝL a SKLENĚNÁ RŮŽE (Skleněná růže)
U vstupu do snack-baru Metro je umístěn reliéf, který znázorňoval skleněný květ růže na skleněné mozaice s motivem motýlem. Autorem díla je Karel Říhovský. Dnes je mozaika překryta reklamní cedulí a růže chybí.
↑ Dekorativní reliéf u vstupu do baru Metro v listopadu 2024 (foto: autor webu)
POUTAČ VÍTKOVICKÝCH ŽELEZÁREN (poutač)
V části nad křížením podchodu pod Vítkovickou a 28.října je vystupuje zpracovaný výduch vzduchotechniky z podchodu – je to třírohý pylon s emblémem VŽSKG. Umělecky jej ztvárnil dr. Karel Kouba. V období 2015-2016 bylo z poutače sundáno logo Vítkovických železáren.
↑ Poutač Vítkovických železáren v době svého vzniku (foto: Otta Cientiala, ostravskesochy.cz)
Stavební nedodělky
Nové podchody však brzy po otevření odhalily nedostatky v kvalitě provedení stavebních prací – při dešti do nich zatékalo a voda prosakovala na stěny podchodu i krytá tramvajová nástupiště. Kritika se zaměřila na nedostatečnou kontrolu řemeslných prací, což vyvolalo otázky ohledně odpovědnosti generálního dodavatele, ostravského závodu Dopravních staveb Olomouc.
Město Ostrava vyzvalo generálního dodavatele, společnost Dopravní stavby Olomouc, k urychlené nápravě těchto závad. Občané Ostravy si zaslouží, aby nové podchody plnily nejen svou funkci, ale i estetickou roli, a byly chloubou města.
Brzy po otevření se objevily problémy s dešťovou vodou, která prosakuje stěnami a stropem. Tato skutečnost znehodnocuje estetický dojem a poukazuje na nedostatky v provedení některých řemeslných prací.
↑ Novinový článek upozorňující na zatékání do podchodu (zdroj: Rudé právo, 2.6.1986)
PO OTEVŘENÍ PODCHODU:
Akce v podchodu / květen 1989
Ahoj lidi!
V pátek 12. května 1989 se v podchodech frýdlantských mostů uskutečnila výstavní akce s názvem Ahoj, lidi. Své kresby, grafiky a plastiky zde prezentovalo přibližně dvacet mladých výtvarníků, mezi nimiž byli studenti Pedagogické fakulty v Ostravě, uměleckých průmyslových škol, učitelé i žáci lidových škol umění.
Akci uspořádal/domluvil František Dýmal, pozdější novinář. K vidění byly velkoformátové kresby, vystavené malířské ukázky, objekty, sochy a souběžně s tím i různá hudební vystoupení. Výstava byla takový jednodenní salon – některé věci vznikaly až na místě, některé díla byla na místo přivezená / byly dovezené.
Únik metanu a zajištění bezpečnosti / 1996
Dne 3. května 1996 došlo k výstupu metanu z dříve zlikvidované jámy Šalomouna. V tomto případě došlo k nežádoucímu úniku mimo stvol jámy. Za účelem prevence bylo Magistrátem města Ostravy vydána stavební uzávěra kolem ústí této jámy.
Pověřenými organizacemi byla provedena celá řada opatření pro zamezení výstupu metanu nekontrolovatelným způsobem. Byla stanovena bezpečnostní pásma, provedla se řada technických i stavebních úprav tak, aby podchody mohly sloužit svému účelu. Část podchodu byla z bezpečnostních důvodů trvale uzavřena, ale nebezpečí již nehrozí.
Jednou z metod pro zjištění nebezpečného stavu bylo zavedení kontinuálního sledování úniku metanu pomocí šesti čidel, které přenáší hodnoty metanu každých 30 sekund do dispečinku na bývalý dům Jeremenko. Do odfukovaného komínku byl instalován přes difuzor elektrický ventilátor, který slouží k vytváření podtlaku ve vrtu a v blízkém okolí jámy. Ventilátor se uvede do chodu automaticky při překročení koncentrace metan nad stanovenou mez 0,5%.
Stavební uzávěra 07/1995, rozhodnutí 08/1997
- volně přístupný plynový vývod v mostech a na travnatou plochu
- ústí jámy se nachází pod stavbou mostů a je neznatelné
- plynové vývody tvoří trubka 200/14 s odsazením o 1,38 m z původního místa
- stavební uzávěra s průměrem D: 46 m
Výbuch bomby na tramvajovém nástupišti / 1998
Dne 27. dubna 1998, ráno krátce po páté hodině, otřásl tramvajovou zastávkou Náměstí Republiky výbuch časované bomby ukryté v odpadkovém koši. Exploze vážně zranila tři cestující. Pachatelem byl muž z Karvinska, který se později dopustil podobného útoku v Praze a pokusil se policii vydírat hrozbou dalších atentátů. Jeho cílem bylo získat miliony korun, avšak již v následujícím roce byl dopaden a odsouzen k patnácti letům vězení.
Zdroj: patriotmagazin.cz
Zkrácení podchodu / 2005
Během demolice původního Ústředního autobusového nádraží, místo kterého bylo postaveno nákupní centrum Karolína, byl zkrácen koridor, vedoucí k rušeným nástupištím. Část tubusu byla zazděna, původní výstupy byla zbourány a vystavěny dva výstupy v nových lokacích. Uzavřený koridor zůstal na svém místě.
↑ Změny v rozloze podchodu: stav v letech 1986 a 2005 (grafika: Lukáš Gliniarczyk, Historická Ostrava)
Změna východu u Tieta / 2006-2011
Ještě před výstavbou administrativní budovy IQ Tower byl zbourán původní odpočinkově upravený prostor u východu pod Vítkovickou ulicí a zaslepen východ tímto směrem. Během výstavby administrativní budovy byla tato část tubus rekonstruována – došlo k vyčištění a úpravě stěn, odstraněny podhledů a úpravě úchytu pro vedení elektroinstalace. Po výstavbě administrativní budovy bylo vybudováno nové napojení veřejného prostoru na tento východ.
↑ Pohled na změny prostranství u východu z podchodu na Vítkovické ulici (foto:msstavby.cz)
Zdroj: msstavby.cz
Umělecká instalace ve východu / 2013
Developer CTP se rozhodl pro zkrášlení veřejného prostoru, který by se dal shrnout do dvou klíčových bodů: aby to bylo hezké a aby dílo dlouho vydrželo. Ve spolupráci s městem Ostravou tak byl vytvořen interaktivní podchod spojující administrativní budovy projektu IQ s veřejnou dopravou. Umělecké dílo je výsledkem spolupráce architekta Václava Hlaváčka z ateliéru Studio Acht a uměleckého malíře Marka Číhala.
Multimediální instalace v podchodu dvě. První vychází z kresby Marka Číhala, která je perforována do železných kortenových plátů. Kresba je podsvícena a podsvícení v časových smyčkách reaguje na pohyby kolemjdoucích. Druhou realizací byl interaktivní podchod, což je soubor čtyř kovových panelů, zavěšených na stěnách v bočním rameni podchodu. Číhalova kresba je opět převedena do monumentální podoby pomocí perforace plechového panelu. Střídající se nasvětlení objektů pak způsobuje nejen proměnu tónu celého panelu, ale rovněž vyznění těchto svítivých malovaných částí.
Mohutné cortenové pláty znemožňují pravidelnou údržbu osvětlení, proto byla osvětlovací LED soustava vyprojektována s předpokládanou životností v desítkách let. Pro realizaci byly použity produkty Philips ColorKinetics s názvem ColorGraze Powecore pro osvětlení a kontrolu nad osvětlením řídí produkt Pharos LPC.
Neobvyklé spojení umění, světla, povětrnostně odolné oceli (cor-ten) a pokročilé technologie změnilo podchod v architekturní skvost. A jako jedna z mála věcí v podchodu odolává i pokusům o vandalismus.
↑ Fotografie umělecké instalace v podchodu (foto: philips.cz)
Zdroje:
Renovace podchodu / 2017
Městu Ostrava se v roce 2017 podařilo dohodnout společný postup obvodu, města, kraje, Ostravských komunikací a Dopravní podniku Ostrava ke zvelebení podchodu. Během letních měsíců začal obvod s úklidem, na který postupně navázaly další práce včetně výměny veřejného osvětlení a rozšíření kamerového systému. Všechna práce byla hotovo do října.
Během této renovace byly sloupy pergol ošetřeny speciálním nátěrem, který odolává útokům vandalů. Došlo na opravu dlažebních kostek, výměnu kanálových mříží, pročištění kanalizací, opravení podhledů a dilatačních spár. Všechny zdi a zákoutí byla řádně vyčištěna od nepořádku a graffiti. Vyměněno bylo více než 300 starých světel za moderní LED svítidla. Pro zvýšení bezpečnosti a pro zamezení vytváření nepořádků bylo do oblasti podchodu nainstalováno celkem 24 nových kamer a strážníci měli na podchod prostřednictvím kamer více dohlížet.
Pro údržbu podchodu byly vyčlenění dva pracovníci a halový čistící stroj, který každý den čistil zem mokrou cestou. Každých 14 dní navíc používaly technické služby v rámci úklidu i tlakový párový stroj.
Zdroje:
Nástupiště na náměstí Republiky / 2020-21
V roce 2020 bylo z konstrukce zastřešení sundáno boční oplechování.
Rychlé nestavební zásahy na ulici 28.října měly za úkol dočasně oživit vybraná místa na této dopravní tepně. V březnu 2021 přišel městský ateliér MAPPA s otevřenou výzvou pro zlepšení fungování veřejných prostranství. Jedním z vybraných realizací byly drobné zásahy na náměstí Republiky.
V prosinci 2021 došlo k opravě příhradové konstrukce zastřešení z pěšího podchodu na Senovážné ulici a u trolejbusové točny na náměstí Republiky. Zastřešení dostalo červenou „republikánskou“ barvu a byla opatřena bodovým osvětlení.
↑ Rychlé úpravy na zastřešující konstrukci a chodnících | Foto: MAPPA Ostrava, Roman Vlachynský
Zdroje:
Akce Podchod (2022-2024)
V letech 2022 – 2024 se v prostoru podchodu konal Multižánrový umělecký happening Podchod, který navazoval na kultovní akci z roku 1989 „Ahoj lidi!“. Akci organizoval Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity s podporou dalších kulturních či vzdělávacích institucí.
↑ Fotografie z multižánrového happeningu Podchod (zdroj: podchod.slu.cz)
Zdroje:
