Dopravní stavby v Ostravě
Černá metropole jednoho z nejprůmyslovějších krajů republiky se po léta dusila smogem v úzkých ulicích, nepřehledné změti křižovatek, přechodů, přejezdů. Dlouhodobý plán zkvalitňování životního prostředí v Ostravě si tudíž nevšímá jen ovzduší, vodních zdrojů, městské zeleně, ale také komunikační sítě. Velkorysé plány rekonstrukce uvolňují plíce města z nepříjemného sevření, doprava v centru severní Moravy je rok od roku jednodušší.
Z hlediska modernizace dopravní sítě v Ostravě bude letošní rok patřit k nejvýznamnějším. V jeho závěru dostanou totiž obyvatelé krásný a zejména užitečný dárek. Stavbaři Dopravních staveb předají městu do užívání Frýdlantské mosty, jeden z nejdůležitějších dopravních uzlů Ostravy. Stavba této tři sta miliónové investice začala přeložkami inženýrských sítí už v roce 1978. Poměrně dlouhý termín výstavby mluví o široce pojímané a značně komplikované akci. Není divu, že Ostravští na její dokončení netrpělivě čekají. Most se čtyřlístkem ramp propojí po svém dokončení centrum města s výpady směrem na Vítkovice a Porubu.
Od loňského roku, kdy byly zprůjezdněny tramvajové tratě společně se severním dopravním pásem, slouží už stavba ¨částečně svému účelu. A jak pokračují další práce?
„Plán nám uložil prostavět letos na Frýdlantských mostech 35 miliónů korun,“ říká hlavní stavbyvedoucí ostravského hospodářského střediska ing. Jiří Kaňa. „Letošní zprůjezdnění mostů jsme rozložili do dvou etap. Hlavním úkolem nedávných dnů bylo připravit stavbu k dopravnímu zprůjezdnění, to znamená předat do užívání všechny komunikace a chodníky ke 30. dubnu, kdy Ostrava oslavila 40. výročí osvobození města.“
Nepříznivé počasí ze začátku roku zamíchalo budovatelům Frýdlantských mostů karty. Výpadek, který den ode dne rostl zejména v pracích podstatných pro dubnové zprůjezdnění, nedopřával stavbařům lehký spánek. Navzdory tomu už v prvních dnech února uzavřeli společně s investorem a subdodavateli sdružený socialistický závazek na dohnání výpadku zprůjezdnění komunikací ke slavnému výročí. Od března, kdy se počasí umoudřilo, jeli na Frýdlantských mostech téměř nepřetržitě v prodloužených směnách, o sobotách i nedělích. Jak to lidé zvládli?
„Poměrně malý, patnáctičlenný kolektiv bylo třeba posílit. Na Frýdlantské mosty přišli lidé ze staveb, jejichž budování se dočasně přibrzdilo, pomáhali brigádnici z mateřského ostravského závodu. Máme tady takové pracovníky a mistry svého řemesla, jakými jsou, například, tesaři Tomáš Machala a Ladislav Juřička, zedník Josef Cudrák, spolehnutí je i na kolektiv BSP mistra Hvězdoslava Jirmana.“ Inženýr Káňa neopomene pochválit ani subdodavatele. Sedmnáct pracovníků ze zemědělských podniků až z východu Slovenska udělalo na Frýdlantských mostech kus práce.
Patnáctého dubna nastoupili na mosty živičáři ze svinovské obalovny Dopravních staveb, kteří položili na komunikaci asfaltový koberec v hodnotě 1,3 miliónu korun. V termínu zvládli budovatelé mostů i dokončovací práce. Díky mimořádnému pracovnímu úsilí se ostravským stavbařům Dopravních staveb podařilo výpadek prvních měsíců vyrovnat, a tak si mohli plným právem užít slavnostních chvil, které jim poslední dubnový den připravil. Jsou totiž z těch, kteří vědí, že čest zavazuje. A ta stavbařská zvlášť‘
ZUZANA STUDENA
Vyšlo: Stráž lidu, 3/5 1985
