Důl Šalomoun a těžní jáma
Důl Šalomoun byl v místech pozdější křižovatky císařské a vítkovické silnice založen v roce 1844. V roce 1845 bylo zahájeno hloubení vtažné těžní jámy. Těžba uhlí zde probíhala s dvěma přestávkami od roku 1859 až do roku 1968.
V roce 1906 byl areál dolu přestavěn. Během rekonstrukce byla zbořena také původní dřevěná těžní věž a nahrazena novou s ocelovou konstrukcí. V areálu vzniklo několik budov z režného zdiva, které tvořily jednu z industriálních dominant při vjezdu do centra města.
↑ Pohled na areál dolu Šalomouna na fotografiích z první poloviny 20.století
V rámci plánování výstavby nového komunikačního uzlu a ústředního autobusového nádraží bylo rozhodnuto o likvidaci dolu. V roce 1969 byla zasypána výdušná jáma. Dne 31.12.1971 byl ukončen provoz těžního zařízení. V prosinci 1972 byla těžní jáma zasypána, ale o postupu prací se nedochovala dokumentace.
V roce 1973 byly zbořeny provozní budovy a dne 28. listopadu 1974 byla za velkého zájmu veřejnosti odstřelena těžní věž.
↑ Odstřel těžní věže dolu Šalomouna na dobových fotografiích
Během výstavby Frýdlantských mostů a podchodu bylo bývalé ústí těžní jámy s komínkem pro odběr vzorku plynů zakomponováno do pěšího podchodu. Ústí těžní jámy bylo stavebními pracemi v roce 1979 sníženo o cca 5,4 m.
Nepřehlédněte:
- Důl Šalomoun v Ostravě (zdarbuh.cz)
- Výstup plynů z bývalé jámy Šalamoun do prostoru Frýdlantských mostů
Zásyp
Zásyp těžní jámy probíhal na základě projektu z roku 1969 podle tehdy platné báňské legislativy. Zásyp byl proveden nezpevněným materiálem – výpěrky z prádla a haldovinou o zrnitosti 0-200 mm, posledních 50 metrů k povrchu pak jílovitým materiálem. Před zásypem bylo odstraněno dřevěné pažení těžní a lezní zátyně a podlaha z lezního oddělení. Jednotlivá náraziště byla před zásypem různě upravována hrázemi a zátkami (např. 2.patro tvoří dvojice hrází z cihel a pražců s popílkovou zátkou délky 8,5 m).
Objem zásypu jámy činí 13.450 m3 materiálu. Dle jednotlivých petrografických typů lze odhadovat ložení zásypu: pískovce 40%, prachovce 30%, jílovce 25% a zbytky uhlí 5%. Tento zásypový materiál je plynopropustný a jáma není dostatečně utěsněna v patrových úrovních, které přímo prostupují do přilehlých stařin*. Navíc byla prokázáno, že plyny prostupují i vně jámového zdiva.
(* stařina jsou opuštěné podzemní prostory po vytěžení užitkového nerostu, tyto prostory jsou zavaleny okolními horninami nebo zaplněny základkou, popř. vodou)
↑ Způsob uzavření jednotlivých nárazišť těžní jámy
↑ Geologický profil zásypu těžní jámy
Technické parametry jámy
Jáma má soudkový tvar 2,9-3,6 x 4,2-4,7 m, její obvod je 14,46m. Výztuž jámy tvoří cihelná stěna o tloušťce 0,5 m. Důlní pole mělo rozlohu 220 ha, bylo otevřeno dvěma jámami o devíti patrech do hloubky 775,83 m. V jámě bylo vybudováno postupně 7 oboustranných nárazišť, jámová výstroj je ocelová, mezi V. a VII. patrem dřevěná.
Kóta povrchu z 212,93 m n.m. – původní výška, po rekonstrukci v roce 1979 byl terén snížen o cca 5,4 m a zasypaná jáma byla opatřena novým železobetonovým uzavíracím ohlubňovým povalem.
- Rozhodnutí OBÚ o povolení likvidace: 12/2 1970
- Rozhodnutí o stavební uzávěře: 14/8 1997
- Druhy zásypového materiálu: výpěrky z úpravny uhlí a jíl
- Množství zásypu: 13.450 m3 (vypočtené: 12.066 m3)
- Způsob uzavření povrchu: železobetonový uzavírací ohlubňový poval
Únik metanu v roce 1996 a řešení opravy zásypu
Dne 2. května 1996 došlo pravděpodobně z důvodu nedostatečného zajištění jámy k neřízenému výstupu důlních plynů skrz jámu i okolní prostor v jejím okolím. Během tohoto výstupu došlo z zaplynování prostor podchodů. Při analýze příčin průniku metanu do podchodu bylo zjištěno, že v zásypu je o 50 m menší jílová zátka oproti původnímu projektu a pravděpodobně již stavební práce na podchodu narušily těsnost zlikvidované jámy.
V důsledku nepříznivého stavu byla v letech 1996 až 1998 řešena problematika stability jámy a výstup důlních plynů prostřednictvím jámy i jejím bezprostředním okolí. Rekonstrukce zajištění jámy probíhala dle tehdy platné vyhlášky Českého báňského úřadu č. 52/1997 Sb.
Rekonstrukce
Rekonstrukce zahrnovala zejména odstranění původního ohlubňového povalu a zdiva jámy do hloubky až 5,4 metru pod povrchem. Následovala výstavba nového sníženého ohlubňového povalu, který tvoří železobetonová deska o rozměru 12,78 x 14,40 m o tloušťce 0,75 m s integrovaným ventilačním potrubím. Součástí opatření bylo také zavedení monitorovacího systému, který v případě zvýšení koncentrace metanu nad 0,5 % zajišťuje nucenou ventilaci, a instalace hlídače hladiny zásypového materiálu uvnitř jámy.
Po případ, že by pod jílovou zátkou vznikl volný prostor, bylo přes jílovou zátku a ohlubňovací poval vybudováno dosypávací ocelové potrubí o průměru 60 cm, které ústí mimo mostovku jižní dilatace.
Stavební uzávěra
V červenci 1997 byl podán návrh na územní rozhodnutí o stavební uzávěře v okolí bývalé těžní jámy. V srpnu 1997 bylo rozhodnuto o stavební uzávěře v okolí ODD jámy Šalomoun v průměru 46 m. Současně bylo vydáno bezpečnostní opatření týkající se zajištění bezpečnosti v okolí zlikvidované jámy.
Výjimku ze stavební uzávěry jámy Šalomoun těžní může povolit Magistrát města Ostravy odbor stavebně správní po předchozím projednání s dotčenými orgány státní správy a jen v případech, kdy nemůže dojít ke ztížení zajištění bezpečnosti v okolí jámy. Báňský projektant vzhledem k povaze důlního díla však nedoporučuje zrušení stavební uzávěry.
↑ Stavební uzávěra v prostoru pěšího podchodu
Současnost
Z analýz vyplývá, že puštěné hlavní důlní dílo Šalomoun těžní představuje riziko jednak z hlediska nahodilého výstupu důlních plynů a jednak z pohledu stability zásypu. Zásyp je trvale monitorován, především na přítomnost metanu.
Zdroje:
- Faktografické údaje: zadávací řízení pro výběrové řízení VZ0127733 a VZ0134982 „Revitalizace Náměstí Republiky“
- Opatření stanovená báňským projektantem, Obvodní báňský úřad pro území krajů MSK a OL
- Znalecký posudek č. 372/04/2019 Vlivy poddolování (Ing. Milan Puszkailer)
- Inženýrsko-geologický průzkum, DOPRAVOPROJEKT Ostrava (05/2019)
- Evidenční list hlavního důlního díla
- Historické fotografie: Historická Ostrava
- Foto z odstřelu těžní věže: Květoslav Kubala