V minulosti se v Moravské Ostravě hojně rozvíjeno rybníkářství. Dohromady více než 30 rybníků se rozkládalo ve sníženinách podél dnešních ulic Novoveská, Cihelní a Cingrova. V roce 1782 bylo rozhodnuto, že budou rybníky zrušeny. Byly tedy vysušeny a jejich plochy byly pronajímány k pěstování zemědělských plodin. Později na plochách po vysušených rybnících vyrostly také železniční dráhy.
↑ Historická mapa oblasti kolem Frýdlantských mostů z roku 1764. Ve středu obrázku je zřetelný svah podél dnešní Místecké ulice a v horní části i plocha rybníků. (zdroj: ags.cuzk.gov.cz)
Oblast, ve které se nachází Frýdlantské mosty se rozkládá za historickými hranicemi města Moravské Ostravy, zhruba 600 metrů západním směrem od Nádražní ulice. Soudě dle dobových map se jednalo o zemědělsky využívanou oblast poblíž rybníků. Od Karoliny tudy protékala Valchařská strouha a zvedal se svah na fifejdskou vyvýšeninu. Na této vyvýšenině se rozkládaly městské polnosti, označované díky své poloze nad městem jako Horní pole (něm. Ober Feld), a dobytčí louky (něm. Viehwaiden s výslovností „fívajdn“).
↑ Historická mapa oblasti kolem Frýdlantských mostů z roku 1836 (zdroj: ags.cuzk.gov.cz)
Proměny místa
Vzhledem k příznivým podmínkám se v této oblasti postupem času rozmáhala průmyslová činnost. Podél bývalých rybníků vznikl při železnici pás cihelen, fabrik a továren napojených na vlečkový systém.
Na konci 18. století byla do oblasti dnešní křižovatky u náměstí Republiky a Frýdlantských mostů vyprojektována nová císařská silnice z Opavy do Těšína. U císařské silnice z Opavy do Těšína vznikl na vyvýšenině za městem v roce 1844 důl Šalomoun.
V roce 1856 byla východně od dolu, v místech vysušených rybníků, uvedena do provozu montánní dráha s koňskou trakcí ze stanice v Přívoze do Vítkovických železáren s železniční odbočkou k jámám Šalomoun a Karolina. V roce 1858 došlo k povolení provozu parních lokomotiv na této dráze. V křížení s říšskou silnicí stával zřízenec s praporky, který zde řídil provoz.
Kolem roku 1870 byla do těsné blízkosti dolu Šalomoun přeložena Vítkovická obecní silnice, která nahradila původní cestu do Vítkovic – ulici Starou. U dolu tak vznikla nová křižovatka dvou důležitých silnic – z Opavy do Těšína a z Moravské Ostravy do Místku.
V roce 1871 přibyla vedle montánní dráhy také dráha pro osobní železniční dopravu mezi Ostravou a Frýdlantem nad Ostravicí. Obě železniční tratě byly vedeny v úrovni tehdejšího terénu a přetínaly císařskou silnici. V roce 1894 k tomuto křížení přibyla navíc první tramvajová trať z Moravské Ostravy do Vítkovic.
↑ Historická mapa z roku 1862. Do císařské silnice ústí přeložena Vítkovická ulice, v místě náměstí Republiky se rozkládá sušárna cihelny Hermann Zwierzina a podél železniční trati protéká Valchařská strouha. (zdroj: ags.cuzk.gov.cz)
↑ Železniční dráha Montánní dráhy a Ostravsko-frýdlantské dráhy v roce 1895 focená z místa poblíž dnešní Haly Tatran ve směru do centra města.
↑ Pohled na zástavbu mezi Vítkovickou ulicí a železniční dráhou (později zde vyroste ÚAN) z dolu Hlubina v letech 1925-30 (zdroj: Archiv města Ostravy)
Frýdlantský most
V roce 1898 byly v křížení císařské silnice a železnic vybudovány závory, které však zdržovaly provoz na silnici i v tramvajové dopravě. Dne 17. května 1898 bylo nařízeno místní šetření spojené s vyvlastňovacím řízením, které mělo být prvním krokem k výstavbě mostu přes železnici. Během výstavby tramvajové trati z Mor. Ostravy do Hulvák bylo postaveno mimoúrovňové křížení ostravsko-frýdlantské dráhy, čímž byl vytvořen tzv. Frýdlantský most.
↑ Historické pohledy na Hlavní silnici z Moravské Ostravy v lokalitě Karolina a náměstí Republiky.
Projekt nových mostů
V 70. letech 20. století přestal původní most i samotná Gottwaldova třída vyhovovat rostoucím nárokům na tramvajovou i automobilovou dopravu. V návaznosti na urbanistickou studii a nové potřeby města začalo být projektováno přepracování tohoto dopravního uzlu tak, aby byla vyřešena silniční, tramvajová, pěší i mimoměstská doprava. Více v samostatném článku zde.
↑ Pohled na Třídu 28.října z dolu Šalomoun (1920-25). Na fotce je patrný násep silnice, tunel pro vlečku s Šalomounu i starý frýdlantský most.
↑ Pohled z Karoliny na Třídu 28. října do centra Moravské Ostravy směrem k náměstí Republiky v roce 1935. (Foto: ČTK)
↑ Třída 28. října před křížením s Poděbradovou ulicí a průmyslovým areálem Karolina v pozadí.
↑ Třída 28.října od Smetanova náměstí směrem k náměstí Republiky
